Novej rok bez předsevzetí, ale s novými navýky.
Je tak nějak přirozený že sotva nový rok zaťuká začneme na sebe valit různý předsevzetí, záměry a směry. Je to každoroční hra, kterou rozehrajeme sami se sebou, zas a znova, i když víme, že to skončí stejně jako vždycky. Už tak v polovině ledna na to kašleme. Co když nepotřebujeme speciální den, datum nebo hodinu na to abychom něco udělali jinak? Takže první lednový den můžeš věnovat odpočinku než výčtu nových „co budu a nebudu dělat“.
Proč vlastně vznikají předsevzetí? Je to nějaká touha po změně. A to už v sobě nese nádech, že doteď to nebylo podle našich představ, že se nám to nedařilo jak jsme chtěli. Ale jak se začneš cítit, když si dáš z nuly na sto činností? Nevnímáš obavu že to zas nedopadne? Máš pocit, že když něco končí (uběhnutý rok) tak nám to přece dává obrovský prostor k novým začátkům a toho bychom měli a musíme využít. Pravda jasně, ale začít můžeš i 13. 4. je to stejně tak obrovský prostor k novým začátkům a navíc možná nebudeš vnímat ten tlak. Ruku na srdce jak moc jsou tyhle novoroční srandy spíš zvyklost než tvoje vlastní rozhodnutí?
Já jsem klasickej přepalovač startu, na začátku i uprostřed roku, což v praxi znamená, že v danej moment naprosto přesně vím co všechno musím začít dělat, abych byla happy jak dva grepy. Haha. Vždycky přitom totiž zapomenu na jednu důležitou pravdu, že největší motivací je lenost a pohodlí. Nesnaž se sám sebe přesvědčit o opaku, zas jen zbytečně plýtváš energií. Věř mi znám to. Takže pokud si na sebe navalím 4 online kurzy, 2 webináře a spoustu úkolů, který mě mají dovést k vysněnýmu předsevzetí, končím asi po 10 dnech kdy mi ze stresu začne škubat oko. Není se čemu divit, energie je dost vzácná komodita a náš mozek moc dobře ví co dělá, když se ji snaží všemožně šetřit.
Jak se teda pohnout vpřed lepším návykům? Normálně po těch nejmenších krůčcích jaký si dovedeš teď představit. Změny, který se ti budou zdát až směšný. Když jsem četla knihu Atomic Habits od Jamese Cleara říkala jsem si co to je za blbosti. Píše tam třeba o tom, že když chceš začít běhat, tak prostě každej den obuj a zavaž svoje běžecký boty. Jasně vidím teď dost tvůj výraz, já se tvářila stejně a teď je to jedna z mých nejoblíbenějších knih. Tak to zkus. Chceš pravidelnou jógovou praxi? Tak podle rovnice z atomových návyků ti k tomu pomůže roztáhnutá podložka (pozor spoiler – opravdu to funguje). Problém je v tom, že je to tak jednoduchý až se nám to nechce věřit tak se na to raději vykašlem. Z gauče maraton prostě neuběhneš, teda pokud nejsi Barney a tomu to taky nevěřím, tak proč máme pořád potřebu chtít zrovna ten maraton?
Při své práci se snažím najít snadnou cestu pro každého klienta, ano jsem zase u toho šetření energie. Takže pokud máš potíže s balancem a plochou nohou nepoženu tě hned do chůze bosky a na woodboard. Zkusím k tvým každodenním činnostem nenápadně vlepit pohyb nebo činnost, která bude pracovat s plochonožím. Tedy třeba to, že si začneš čistit zuby na jedné noze a pod pracovní stůl si dáš tenisák, se kterým si během pracovní doby budeš masírovat plochu nohy. Tak která varianta by ti vydržela déle?
No a jaký jsou moje micro návyky z loňska? (to jsem totiž přečetla Atomový návyky)
- při čekání na MHD tak prostě dřepím
- hned po probuzení v posteli minutu vědomě dýchám
- neberu mobil do ruky dřív než vyvenčím
- sprchuju si studenou vodou nohy
No a k čemu ty malý krůčky vedly?
- moje kyčle jsou spoko a dřepím už vlastně skoro všude kde to jde
- práce s dechem se stala nedílnou součástí každýho dne
- nic mi neuteklo a přidala jsem i čas bez mobilu večer
- studená sprcha každý den a celý tělo
Takže jo malý, nenápadný a často vtipně vypadající návyky vedou k velkým věcem. Jen ne do konce ledna, někdy ani za rok nevidíš posun, ale dělej to dál pomalu a nanápadně a uvidíš jak super to bude. Máš nějaký svoje micro habits? Napiš mi o nich do komentářů.